Alexander Melnikov

Zcela jedinečný večer slibuje festivalové vystoupení Alexandra Melnikova. Odchovanec profesora Lva Naumova, žáka legendárního Heinricha Neuhause, na moskevské konzervatoři je pokračovatelem linie velkých ruských klavíristů, jakými byli Emil Gilels a Svjatoslav Richter, s nímž pojilo Melnikova dokonce osobní přátelství a umělecká spolupráce. Pro své nápadité dramaturgie jej mnozí považují za jednoho z nejoriginálnějších klavíristů současnosti. Je držitelem cen ze Soutěže Roberta Schumanna ve Cvikově a Soutěže královny Alžběty v Bruselu a pravidelně hostuje u nejlepších světových orchestrů jako Královský orchestr Concertgebouw, Orchestr lipského Gewandhausu nebo Philadelphia Orchestra. Jeho diskografii zdobí Cena Gramophone a nominace na Cenu Grammy za kompletní nahrávku Beethovenových houslových sonát, kterou natočil s Isabelle Faust. Celoživotní zájem o historicky poučenou interpretaci jej přivedl ke hře na historické klávesové nástroje a ke spolupráci s Freiburským barokním orchestrem a s Akademie für Alte Musik Berlin.

V rámci Klavírního festivalu Rudolfa Firkušného pozve posluchače na skutečnou cestu časem. Na pódiu Dvořákovy síně Rudolfina bude připraveno pět klávesových nástrojů z různých historických období: dvoumanuálové barokní cembalo, dva kladívkové klavíry, francouzský romantický nástroj z dílny Ignaze Pleyela, proslulý svým měkkým zvukem, a moderní křídlo značky Steinway. Melnikov zahájí večer na cembalo, na které zahraje Chromatickou fantazii a fugu Johanna Sebastiana Bacha. S hudbou Carla Philippa Emanuela Bacha, Wolfganga Amadea Mozarta, Felixe Mendelssohna a Fryderyka Chopina se pak bude dále posouvat od kladívkových klavírů až k modernímu nástroji, na který skladbami Alexandra Skrjabina a Alfreda Schnittkeho originální koncert zakončí. Když tento program natočil pro vydavatelství harmonia mundi, kritik britského The Daily Telegraph Ivan Hewett popsal nahrávku jako „naprosto strhující“ a označil ji za „nejpoutavější věc, jakou v posledních měsících slyšel“. Alexander Melnikov žije od roku 2014 mimo Rusko a odmítá veškeré nabídky na koncertování ve své rodné zemi. Byl jedním z prvních ruských umělců, kteří otevřeně odsoudili vpád ruských vojsk na Ukrajinu.