Firkušného festival 2024 čtyřikrát vyprodal Rudolfinum

Rekordní návštěvnost zaznamenal 12. ročník Klavírního festivalu Rudolfa Firkušného, který mezi 2. a 9. listopadem přilákal více než 4,5 tisíce diváků.

Festival nabídl čtyři recitály ve Dvořákově síni Rudolfina a jeden v Sále Bohuslava Martinů na pražské HAMU. Umělci letošního ročníku byli sir András Schiff, Chloe Jiyeong Mun, Alexander Melnikov, Ivo Kahánek a jeho studenti Anna Gaálová, Pavol Praženica a Matouš Zukal, závěrečný koncert patřil Jeanu-Efflamu Bavouzetovi. „Dobrý koncert potřebuje inspirativní osobnost na pódiu, kvalitní hudbu a publikum, které poslouchá a má skutečný zájem o to, co se děje. Koncerty tohoto festivalu mají úžasnou atmosféru díky skvělému publiku, které je absolutně ponořeno do hudby,“ vyjádřil se pro festival Jean-Efflam Bavouzet. Partnery 12. ročníku Klavírního festivalu Rudolfa Firkušného byli Ministerstvo kultury České republiky, Hl. město Praha, společnost Mercedes-Benz Česká republika a nově Citibank. Více o 12. ročníku se dozvíte na stránkách festivalu.

Výběr z recenzí

novinky.cz (Alex Švamberk)

[…] Přestože se Schiff soustředí na interpretaci Bachovy, Mozartovy, Beethovenovy, Haydnovy a Schubertovy hudby, Janáčka podal skvěle, vystihl dramatickou naléhavost tématu, i když při uvedení Smetany říkal, že na českou hudbu není tak dobrý jako čeští interpreti. Spolu s Beethovenovými skladbami (kromě bagatel zazněla ještě Sonáta č. 30 E dur) šlo o vrcholy zahajovacího koncertu festivalu. Celá recenze

PolyHarmonie.cz (Ivan Žáček)

[…] Schiffovo podání [Beethovenových Šesti bagatel op. 126], byť méně výbušné, považuji za jedno z nejlepších, vedle Maurizia Polliniho, Alfreda Brendela a z poslední doby Nikity Mndoyantse. Následovaly Tři poetické polky Bedřicha Smetany op. 8 (1854), tři něžné květy plné zadumané reflexe, které musely potěšit všechna muzikantská srdce. Zvláště bych vyzdvihl křehkost té nejkrásnější z nich, prostřední Polky g moll. Celá recenze

KlasikaPlus.cz (Martina Heroldová)

[…] Působivě zahrála Mun zejména první část s názvem Odrazy ve vodě. Jde sice o jednu z mnoha Debussyho „vodních“ skladeb, přináší v ní však nové zvukové barvy, které autor počátkem 20. století objevoval v klavírním zvuku a experimentoval s nimi. K zobrazení světla odrážejícího se od vodní hladiny a jejího vlnění zde slouží záplava arpeggií, tremol a glissand, která hrála klavíristka s takovou lehkostí, že působila, jako by rukama namísto klaviatury jen zlehka čeřila vodní hladinu. Drobná staccata pak evokují vodní kapky a pianistka je hrála způsobem, jako by jí tóny odkapávaly z prstů. Celá recenze

OperaPlus.cz (Jiří Bezděk)

[…]  Alexander Melnikov se prezentoval jako typický absolvent moskevské klavírní školy, za kterou stojí též legendární Svjatoslav Richter. K jeho odkazu se také Melnikov hrdě hlásí. Závratnou a zcela spolehlivou prstovou technikou i v těch nejrychlejších tempech jej poněkud připomíná. […]  Bylo až k nevíře, s jakou samozřejmostí se pianista okamžitě adaptoval na stále se měnící nástrojové mechaniky a s jakou perfekcí zvládl všechny skladby. […]  Je třeba celému realizačnímu týmu vzdát hold, protože výsledek dopadl znamenitě. Celá recenze

casopisharmonie.cz (Věroslav Němec)

[…] Melnikov zacházel s tímto nástrojem [romantický klavír Ignaz Pleyel z roku 1848] opravdu mistrovsky. Jeho Chopin byl nádherně rozevlátý, rozezpívaný a zněl stejně krásně jak ve zvučných pasážích s plnou nástrojovou sazbou, tak v jednoduchých zpěvných liniích (úžasný jednohlasý recitativ těsně před závěrečným Assai allegrem). Celá recenze

Szafa Melomana (Mateusz Ciupka)

[…] Kahánek předvedl to, pro co je v České republice ceněn: pro úžasnou flexibilitu při přechodu od technických ohňostrojů k sladké, něžné lyrice. […] Příkladná organizace, přátelská atmosféra, správný výběr pozvaných umělců a bohatství intelektuálních, nejen estetických zážitků mě nutí zapsat si tuto akci [Klavírní festival Rudolfa Firkušného] natrvalo do kalendáře. Celá recenze

KlasikaPlus.cz (Kateřina Pincová)

[…] Určitě nejobtížnějším úkolem však bylo interpretaci povznést do roviny symfonického zvuku, tedy maximálně podpořit tvoření barev a dostatečně přesvědčivě zpodobit místa, jež jsou v partituře svěřena charakterově odlišným nástrojům (např. smyčcům). Některé úseky byly v tomto ohledu nepřekonatelné (např. úvod Vltavy jsem tak barevně, zvukově kompaktně a zároveň konkrétně zpracovaný ještě neslyšela). Celá recenze

OperaPlus.cz (Jiří Bezděk)

[…] Jean-Efflam Bavouzet, francouzský pianista střední generace, prezentoval mimořádné schopnosti a dovednosti v oblasti klavírní koloristiky a poezie. […] V Bavouzetově interpretaci impresionistických výrazových prostředků slyšíme nejenom děje v první rovině, ale zachycujeme i plasticitu ve vztazích dějů průvodních – protihlasů, doprovodných figurací apod. Vše má navíc specifickou barvu konvenující s nastaveným obsahem. Celá recenze