Přestože kanadský klavírista Jan Lisiecki oslaví v roce 2025 teprve třicáté narozeniny, má za sebou již úctyhodnou kariéru plnou uměleckých úspěchů prvního řádu. Spolupracoval s nejslavnějšími světovými dirigenty včetně Claudia Abbada, Antonia Pappana či Yannicka Nézet-Séguina a vystoupil po boku těch nejlepších světových orchestrů jako Newyorská filharmonie, Orchestre de Paris či Londýnský symfonický orchestr. Když Lisieckého nahrávku etud Fryderyka Chopina zařadil britský časopis Gramophone mezi padesát nejlepších chopinovských alb historie, ocitl se mladý kanadský klavírista na výsluní vedle takových velikánů jako Arthur Rubinstein, Martha Argerich nebo Murray Perahia. „Lisiecki nám na prvním místě předkládá básně v tónech a až poté cvičnou etudu, jeho technika je stejně tak nenucená jako flexibilní a přesná,“ chválil prestižní britský časopis Lisieckého hru. The New York Times zase vyzdvihly umělcovu „čistotu, lyriku a inteligenci“.

Na Klavírní festival Rudolfa Firkušného přijíždí Lisiecki s rafinovaně koncipovaným programem postaveným výhradně na formě preludia – drobné skladby, která původně sloužila jen jako úvod k dalším, závažnějším dílům. „Chopin, mistr krátké formy, vyvedl preludium ze stínu na výsluní,“ vysvětluje sám Lisiecki, proč velký cyklus 24 preludií op. 28 jeho oblíbeného skladatele tvoří vrchol koncertu. Dále uvede nejslavnější preludia klavírního repertoáru – Bachovo Preludium C dur z První knihy Dobře temperovaného klavíru a Preludium cis moll Sergeje Rachmaninova, raná preludia Oliviera Messiaena, které mladý francouzský skladatel napsal pod vlivem Clauda Debussyho, i preludia polských autorů Karola Szymanowského a Henryka Mikołaje Góreckého. 

Program
Preludium a fuga č. 1 C dur
Preludium a fuga č. 2 a moll
Preludium a fuga č. 3 G dur
Preludium a fuga č. 4 e moll
Preludium a fuga č. 7 A dur
Preludium a fuga č. 11 H dur
Preludium a fuga č. 12 gis moll
Preludium a fuga č. 14 es moll
Preludium a fuga č. 15 Des dur
Preludium a fuga č. 18 f moll
Preludium a fuga č. 20 c moll
Preludium a fuga č. 21 B dur
Preludium a fuga č. 24 d moll

Julianna Avdějeva na Pražském jaru vystoupila poprvé v roce 2011, bezprostředně po svém vítězství na proslulé Chopinově soutěži ve Varšavě. Tu vyhrála jako teprve čtvrtá žena v historii. Vzápětí po tomto úspěchu debutovala s Newyorskou filharmonií pod taktovkou Alana Gilberta ve Varšavě a v New Yorku, hrála s NHK Symphony Orchestra pod vedením Charlese Dutoita v Tokiu, měla svůj první recitál v londýnské Queen Elizabeth Hall. A od té doby spolupracuje s nejlepšími světovými orchestry a dirigenty. Jako komorní hráčku ji v probíhající sezoně čeká spolupráce se členy Vídeňských filharmoniků na Salcburském festivalu a koncerty s houslistkou Julií Fischer a violoncellistou Danielem Müllerem-Schottem na Rheingau Musik Festivalu nebo v londýnské Wigmore Hall. 

Na Firkušného festivalu se představí s programem preludií a fug Dmitrije Šostakoviče, skladatele, od jehož úmrtí v roce 2025 uplyne padesát let. Cyklus 24 preludií a fug, které ruský skladatel zkomponoval na přelomu 40. a 50. let minulého století, navazuje na Dobře temperovaný klavír Johanna Sebastiana Bacha. Stejně jako německý mistr složil Šostakovič na každý tón chromatické stupnice preludium a fugu v durové i mollové tónině. Vznikl tak jeden z nejvýznamnějších klavírních cyklů 20. století, který patří k monumentům klavírního repertoáru a jejž má ve svém repertoáru jen málo klavíristů. Vedle Firkušného festivalu jej Avdějeva uvede také v lipském Gewandhausu na Shostakovich Festivalu Leipzig, jenž spolupořádá Bostonský symfonický orchestr s Andrisem Nelsonsem, a dále v berlínském Pierre Boulez Saal či v Barceloně a Madridu. Její vystoupení na Klavírním festivalu Rudolfa Firkušného je příslibem vskutku jedinečného provedení tohoto díla. 

Co se stane, když klasický klavírista s láskou k americké hudbě spojí síly s jazzmanem?  To se dozvíte na koncertě, na kterém Karel Košárek, laureát řady mezinárodních soutěží a pravidelný spolupracovník Magdaleny Kožené, vyzve ke spolupráci Jiřího Levíčka, předního jazzového muzikanta se zkušenostmi z USA. První polovinu večera Košárek otevře populární Coplandovou skladbou El Salón México, kterou pro klavír z orchestrální podoby upravil originálním způsobem nikdo menší než Leonard Bernstein. Následovat budou impresionistické skladby Charlese Griffese s názvem Tři obrazy v tónech a první část večera zakončí jedno z nejvýznamnějších klavírní děl americké hudby vůbec – Sonáta pro klavír Samuela Barbera.

Druhou část večera otevře Košárek virtuózními etudami, které Earl Wild složil na motivy slavných písní George Gershwina. Oba klavíristé pak spojí síly v půlhodinové suitě pro dva klavíry Point on Jazz, která kombinuje klasické i jazzové formy, jako jsou blues, ragtime, chorál a fuga. Dave Brubeck, mj. autor jednoho z nejznámějších jazzový standardů Take Five, suitu napsal na počátku 60. let minulého století původně jako hudbu k baletu.  

Jazzový klavírista Jiří Levíček ve velkém rozhovoru pro Český rozhlas Vltava, ve kterém mluví také o koncertu 12. listopadu.

Od svého debutu v newyorské Carnegie Hall v roce 1996 patří Arkadij Volodos mezi nejvýše ceněné klavíristy světa. Spolupracoval s těmi nejlepšími orchestry včetně Berlínských filharmoniků, Královského orchestru Concertgebouw Amsterdam či Newyorské filharmonie a dirigenty jako Seidži Ozawa, Riccardo Chailly a Zubin Mehta.

Těžištěm Volodosovy kariéry jsou však sólové recitály, na kterých svým barevným úhozem a hlubokým ponorem do velkých děl klasiků klavírního repertoáru fascinuje publikum v nejprestižnějších světových sálech. Na Klavírní festival Rudolfa Firkušného se vrací po čtyřech letech, aby provedl program spojující zřídkakdy uváděné Tance Davidovců od Roberta Schumanna, jeho vlastní, nesmírně virtuózní úpravu Uherské rapsodie č. 13 Franze Liszta a vrcholnou Sonátu A dur Franze Schuberta. Když ji Volodos natočil pro label Sony Classical, britský časopis Gramophone nešetřil chválou: „Každá fráze je tak nádherně vysoustružená, tak dokonale v jemných odstínech vygradovaná, tak ideálně sladěná – harmonicky, melodicky i ve vztahu k tomu, co zní předtím a potom –, že by mohla být ukazována na výstavě, aby nad ní všichni žasli.“ 

Budapešťský rodák sir András Schiff je jedním z největších hudebníků současnosti. Klavíristu, dirigenta a originálního myslitele zdobí mimo jiné rezidence v Newyorské filharmonii či pravidelná hostování na BBC Proms a Salcburském festivalu. Svými jedinečnými projekty si podmanil publikum po celém světě: provedl například všechny Beethovenovy sonáty či kompletní klavírní dílo skladatelů Johanna Sebastiana Bacha, Josepha Haydna, Franze Schuberta nebo Bély Bartóka. „Svým zpěvným tónem, elegantně tvarovanými frázemi a úžasnými detaily v kontrapunktu si podmanil své posluchače,“ napsal o Schiffově hře americký deník Los Angeles Times. „Jako by zaklel diváky kouzlem, ze kterého celý sál najednou procitl,“ popsal atmosféru jednoho z Schiffových koncertů britský list The Independent.

Pro zahajovací koncert Klavírního festivalu Rudolfa Firkušného 2024 si András Schiff připravil překvapení. Speciálně pro pražské publikum uvede hudbu českých skladatelů, přesný program ale prozradí až přímo v sále. „Je pro mě mnohem spontánnější oznámit program až na místě a zároveň jednotlivá díla osobně představit,“ vysvětluje. „Vzniká tím zvláštní spojení s publikem. Jsme spolu v sále proto, abychom společně něco prožili, což znamená vzájemně si důvěřovat a respektovat se. Nechť mi posluchači věří, že uvedu jen ta nejlepší díla, a připravím je tak dobře, jak to je možné. Já na oplátku spoléhám na citlivost a důvtip svého publika. Takto, byť existují i jiné cesty, můžeme zažívat koncerty nově a nekonvenčně,“ dodává. „Carte blanche“ v rukou jednoho z největších mistrů klavíru současnosti je v každém případě vzrušující výzvou pro obě strany a slibuje zážitek, jehož nebýváme svědky každý den.