Brněnský rodák Igor Ardašev se řadí už přes 40 let ke stálicím české klavírní scény. Kritika oceňuje zvláště jeho důkladnost, cit pro kvalitu tónu a mimořádnou představivost. „Poctivý přístup byl slyšet z každé noty, jejího promyšleného umístění v jednotlivé frázi, velkolepě, až symfonicky promyšlené stavbě každého díla,“ napsal o něm letos portál Klasika Plus. Patrně jako jediný český žijící klavírista se Ardašev může pyšnit tím, že v roce 1994 natočil pro Supraphon s Rudolfem Firkušným na čtyři ruce Janáčkovu raritní skladbu Žárlivost. „Pan Firkušný byl ohromně noblesní, profesionalita se u něho spojovala s krásnými lidskými vlastnostmi,“ vzpomínal na mimořádné setkání v rozhovoru pro Harmonii. Je také jedním z mála klavíristů, kteří zařazují na koncerty Čajkovského neprávem opomíjenou Velkou sonátu G dur op. 37, jež vznikala v roce 1878 současně se skladatelovým proslulým Houslovým koncertem. Pro svůj návrat na festival nazvaný po světově proslulém česko-americkém klavíristovi dále zvolil průřez Prchavými vidinami Sergeje Prokofjeva a hudbu oblíbených vídeňských klasiků.
Ardašev na sebe poprvé upozornil jako dvanáctiletý v rozhlasové soutěži Concertino Praga, po níž se s velkým úspěchem zúčastnil celé řady českých i zahraničních soutěží, je mimo jiné laureátem soutěží Čajkovského v Moskvě, Pražského jara a královny Alžběty v Bruselu, v roce 1990 zvítězil v soutěži Marie Callas v Athénách. Díky hudebnímu zázemí v rodině pracoval nejprve pod vedením svého otce a jako jedenáctiletý již vystupoval s Filharmonií Brno, k níž se pravidelně vrací. Na brněnské konzervatoři a JAMU se stal žákem Inessy Janíčkové, od které čerpal principy ruské klavírní školy, na festivalu Marlboro Music v americkém Vermontu studoval u beethovenského specialisty Rudolfa Serkina a na základě osobního pozvání dojížděl také do Vídně na konzultace k Paulu Badurovi-Skodovi. Je držitelem Ceny města Brno 2018 za umělecké zásluhy. V jeho bohaté diskografii, čítající přes dvacet titulů, najdeme kupříkladu komplet Beethovenových houslových sonát s Ivanem Ženatým, záznam lisztovského recitálu, Prokofjevovy skladby nebo čtyřruční verze děl českých autorů v duu s Renatou Ardaševovou.