První krásné kritické ohlasy na recitály Jana Lisieckého a Julianny Avdějevy
Novinky.cz, Richard Hruban
Večer působil jako proměnlivý barevný obraz, který mísí barvy a nálady, a přesto tvoří úchvatný celek. Lisiecki chvílemi jako by jen hladil klávesy, vzápětí je rozezněl v plném zvuku, pohrával si s dynamikou, výrazem, dozvukem i tichem […] Každý tón byl křišťálově jasný, a přitom prodchnutý éterickou lyrikou a hlubokým porozuměním. Celá recenze
Klasikaplus.cz, Zbyněk Pilbauer
Jan Lisiecki se temperamentem až tak úplně nepotkává s tím, k čemu přirozeně tíhnu. Mám dojem, že mnoho rozhodování se u něj odehrává přes hlavu. Ale také je fakt, že přesně ví, kam míří. Drží strukturu, nepodléhá manýrám, technicky je výborný, jeho hra má určitou osobní identitu a svoji pozici známého klavíristy drží konzistentně. Pravidelně odevzdává kvalitní výkony a jeho interpretační svět mi je s každým dalším setkáním o něco bližší. Celá recenze
Operaplus.cz, Aneta Tkačenko Peterová
V každém okamžiku bylo cítit, že ví [Jan Lisiecki], co dělá a proč to dělá, bez ohledu nato, jestli se jeho pojetí dané skladby shoduje s názorem diváka […] Co však rozhodně stojí za pozornost jsou jeho preludia Szymanovwského, Góreckého a zvláště Messiaena. Zde dosáhl nejenom velkého vnitřního napětí vystavením dynamické architektury, ale především obrovské míry porozumění a srozumitelnosti. Ve všech případech podal precizní výkon korunovaný křehkým tónem i ve větší dynamice. Celá recenze
Szafamelomana, Mateusz Ciupka
[…] Místo toho, abych byl přemožen obsahem a ohromen všemožností interpreta, cítil jsem rostoucí fascinaci a potřebu poslouchat dál. Parafrázuji Nadiu Boulangerovou: Každý akord otevíral novou perspektivu, každý pár vyprávěl nový příběh […] Avdějeva se v každém preludiu a fuze zdála klást otázku: „Co si o tom myslíš?“ Proto jsem je již druhý den, zaujatý, poslouchal z nahrávky znovu a vím, že se k jejím interpretacím budu mnohokrát vracet. Vzbudily ve mně fascinaci Šostakovičovým op. 87, a to je jeden z nejkrásnějších darů, které může posluchač od interpreta dostat. Celá recenze
Operaplus.cz, Jiří Bezděk
Další koncert charismatické Julianny Avdějevy v Praze se stal mimořádnou událostí nejen v rámci Klavírního festivalu Rudolfa Firkušného, ale vnesl i do oslav 150. výročí úmrtí skladatele závažný umělecký počin. […] Zdrojů informací bylo tedy dost. Publikum je zřejmě využilo a na jejich základě výkon umělkyně objektivně a s láskou ohodnotilo dlouho trvajícím potleskem ve stoje […] Těšíme se, že Julianna Avdějeva, pokorná a ušlechtilá virtuoska, opět navštíví Prahu. Celá recenze
KlasikaPlus.cz, Zbyněk Pilbauer
Jestliže první polovina byla velmi dobrá, tu druhou jsem už nevnímal kriticky vůbec. Možná to bylo skladbami samotnými, možná tím, že Avdějeva ještě zvýšila svoji koncentraci, nebo prostě proto, že jsem lépe zacílil pozornost. Důvod nedokážu přesně pojmenovat, ale celých těch padesát minut určitě patřilo k těm silnějším hudebním zážitkům poslední doby. Celá recenze