Archiv

Fenomenální český klavírista

Třetím koncertem pokračuje Klavírní festival Rudolfa Firkušného – ve středu 3. listopadu 2021 v pražském Rudolfinu zahraje fenomenální český klavírista Lukáš Vondráček.

Byl prvním českým klavíristou, který v roce 2013 vystoupil na vůbec prvním ročníku Firkušného festivalu. Po osmi letech se tento opavský rodák na festivalové pódium vrací jako vyzrálý umělec světového formátu. Do hudební historie se zapsal jako první Čech, jemuž se v roce 2016 podařilo zvítězit na Soutěži královny Alžběty v Bruselu, jedné z nejnáročnějších interpretačních soutěží světa.

Pro svůj recitál 3. listopadu v pražském Rudolfinu zvolil kombinaci německé a slovanské klasicko-romantické hudby těch komponistů, kteří jsou jeho uměleckému naturelu obzvláště blízcí. Na otázku, jací skladatelé jsou jeho nejoblíbenější, Lukáš Vondráček na jedné besedě v rodné Opavě v dubnu 2019 odpověděl: „Zejména ti němečtí. Klavírní literatura má tři hlavní směry – ruská je pro nás nejuchopitelnější, je o emocích a velmi expresivní. Francouzská je o zvukových efektech podobně jako u impresionistických malířů. A německá je o lidství, vztahu člověka k vesmíru, zabývá se otázkami mezi nebem a zemí. Je v ní spousta překvapivých momentů, i když danou skladbu znám roky, pořád mě nepřestává překvapovat.“

Na přání interpreta došlo k drobné úpravě programu – namísto Skrjabinovy Fantazie h moll zazní Schumannova Arabeska C dur op. 18.

Hudebník 21. století

Klavírní festival Rudolfa Firkušného v úterý 2. listopadu 2021 uvede vynikajícího Igora Levita, jenž patří k nejvýraznějším hudebníkům mezi současnými klavíristy. „Je až neuvěřitelné, že koncert Igora Levita bude vůbec prvním vystoupením tohoto ve světě oslavovaného hudebníka u nás,“ říká ředitel festivalu Roman Bělor. Levit je nesmírně zajímavou osobností s přesahy ke společenským tématům a politice. „Svým způsobem nově definuje, jak by mohl vypadat klasický hudebník ve 21. století,“ zamýšlí se dramaturg Josef Třeštík. „Mám radost, že se Levit představí s referenčním programem Beethovenových tří posledních sonát, které k němu neodmyslitelně patří,“ uzavírá Třeštík.

Když mu na sklonku roku 2019 vyšla nahrávka kompletu 32 Beethovenových klavírních sonát (posledních pět převzal ze staršího alba z roku 2013), vzbudila nadšené ohlasy. „Levitův Beethoven představuje sebevědomý pohled, jehož výsledkem je na ostří vybroušená interpretace, mnohdy nekompromisní. …V konkurenci tolika dalších nahrávek si nemůžete přát nic lepšího,“ píše se například v recenzi na Classic Review. Za tento souborný sonátový projekt byl nominován na Grammy 2021 v kategorii „Best Classical Instrumental Solo“, obdržel prestižní cenu Opus Klassik 2020 a také Gramophone Award 2020 v kategorii „instrumentální hudba“. Tento renomovaný britský magazín jej zároveň jmenoval „umělcem roku“.

„Igor Levit je klavírista jako žádný jiný,“ napsal renomovaný novinář Alex Ross v časopise New Yorker a nemohl být blíž pravdě. Stěží bychom našli v generaci třicátníků umělce, který by svou činností tak dalece překračoval hranice klasické hudby. V německy mluvících zemích je široké veřejnosti známou tváří, často se objevuje v televizních pořadech, kde se vyjadřuje k současným tématům, vystupuje zvláště proti antisemitismu a pravicovému extremismu. Sám se označuje – v uvedeném pořadí – za „občana, Evropana a klavíristu“.

Jeho progresivní myšlení se promítá také do netypických projektů, kupříkladu spolupracoval se známou performerkou Marinou Abramović na speciálním uvedení Goldbergovských variací v newyorské Park Avenue Armory.

A ti, kteří se pohybují na sociálních sítích, mají dosud nepochybně v paměti sérii 53 domácích koncertů, jež klavírista streamoval v době koronavirové karantény přes svůj twitterový účet. Toto období (závěr roku 2019 do konce roku 2020) zachytil ve své první publikaci Hauskonzert, jejímž spoluautorem je žurnalista Florian Zinnecker. Deníkové vyprávění je přerušováno odbočkami k událostem dřívějším a podává tak příběh Levitovy hudební kariéry i jeho politických názorů a občanské angažovanosti. Kniha vyšla v nakladatelství Hanser na jaře 2021.

David Fray v sobotu zahájí Firkušného festival

Klavírní festival Rudolfa Firkušného sobotu 30. října v pražském Rudolfinu zahájí pianista David Fray. Spolu se svými kolegy uvede Bachovy koncerty pro dva, tři a čtyři klávesové nástroje. Doprovodí je smyčcová skupina Pražských symfoniků FOK, které bude od klavíru řídit sám Fray. K dispozici jsou poslední vstupenky.

Na sobotním koncertu tak představí program svého předposledního alba, které v roce 2018 způsobilo senzaci. Stejně jako na snímku mu bude partnerem jeho pedagog z pařížské Conservatoire National Supérieur Jacques Rouvier a další jeho bývalí žáci Audrey Vigoureux a Emmanuel Christien. „Je to taková hudební rodinná záležitost,“ glosuje David Fray. „Tyto koncerty mají mimořádnou energii, silně působí svou razancí, a toho docílit na moderní klavír je obtížné,“ vyjádřil se pianista u příležitosti vydání nahrávky. „Je potřeba odstranit ze zvuku veškerý přebytečný ‚tuk‘ – zvláště pokud hraje několik klavírů současně. Italský taneční charakter koncertů lze vystihnout pomocí výrazné, živé artikulace a s porozuměním pro polyfonní vedení hlasů.“

Letošní čerstvý čtyřicátník David Fray se na pódium Firkušného festivalu vrací po čtyřech letech. Zatímco v roce 2017 se představil v recitálovém programu s díly Chopina, Schumanna a Brahmse, letos je to Johann Sebastian Bach, kterého tento francouzský pianista bezmezně obdivuje: „Dokonalost jeho jazyka, jeho složitost a obrovské množství děl je něco zázračného. … Bach je počátek i konec. V Bachovi najdete vše, celý dosavadní hudební vývoj, ale i předzvěst hudby budoucí,“ uvedl Fray v rozhovoru pro Epoch Times.

Bachovo dílo tvoří páteř klavíristova repertoáru, patří ke konstantám každé jeho koncertní sezony a dominuje v jeho dosavadní diskografii. Německý deník Die Welt označil Fraye za „dokonalý příklad přemýšlivého muzikanta“.

David Fray pochází z jihofrancouzského města Tarbes na úpatí Pyrenejí, kde vyrostl v podnětném prostředí učitele filozofie a učitelky němčiny (mimochodem z matčiny strany jsou v rodině moravské kořeny). Vystudoval pařížskou Conservatoire national supérieur de musique pod vedením Jacquese Rouviera a hned po studiích zazářil na mezinárodní soutěži v Montréalu. Od té doby hraje s nejvýznamnějšími orchestry a dirigenty světa a má recitály na prestižních koncertních pódiích.

V sezoně 2021/2022 má v plánu Poulencův Klavírní koncert s Orchestre de la Suisse Romande, v mozartovském programu vystoupí s Ceciliou Bartoli a Monte Carlo Philharmonic (jeho diskografie obsahuje dva Mozartovy koncerty s londýnským orchestrem Philharmonia a Jaapem van Zwedenem).

David Fray založil ve svém rodném departementu Hautes-Pyrénées na jihozápadě Francie Festival L’Offrande Musicale, jehož první ročník se uskutečnil v letošním roce. Festival akcentuje humanitární cíle, zejména výrazně podporuje lidi se zdravotním postižením.

Opatření proti šíření Covid-19

V souvislosti s opatřeními proti šíření Covid-19 prosíme všechny návštěvníky, aby si před vstupem do Rudolfina připravili jedno z níže uvedeného:

  • Potvrzení o ukončeném očkování proti Covid-19.
  • Negativní RT-PCR test starý nejvýše 3 dny.
  • Negativní POC antigenní test starý nejvýše 24 hodin.
  • Prodělání laboratorně potvrzeného onemocnění covidem-19 v době ne delší než 180 dnů přede dnem konání akce.
  • Na místě nelze vykonat samotest.

Po celou dobu je nutné mít nasazený respirátor bez výdechového ventilu min. třídy FFP2 (KN95 / N95).

Aktuální opatření Vlády ČR naleznete zde.

Angela Hewitt zastoupí klavíristku Pires

Klavírní festival Rudolfa Firkušného s politováním oznamuje, že klavíristka Maria João Pires byla ze zdravotních důvodů nucena odříct svou účast na letošním festivalu. Namísto ní vystoupí znamenitá kanadská klavíristka Angela Hewitt. „Velmi si vážíme toho, že paní Hewitt v této nelehké situaci obratem přijala naši nabídku,“ uvedl ředitel festivalu Roman Bělor.

V jejím podání zazní díla Françoise Couperina, W. A. Mozarta a J. S. Bacha. „Hewitt patří mezi ty současné umělkyně, které se profilují interpretací barokní hudby na moderní klavír. Na rozdíl od řady jiných nehraje skvěle jen Bacha, ale také skutečně ‚cembalové’ skladby Françoise Couperina,“ doplňuje dramaturg festivalu Josef Třeštík.  

Koncert se uskuteční ve stejném termínu, tedy 6. listopadu od 19.30 hod. ve Dvořákově síni pražského Rudolfina. Vstupenky zůstávají v platnosti.

 

6. listopadu 2021

19.30

Dvořákova síň, Rudolfinum

Angela Hewitt – klavír

 

Program:

FRANÇOIS COUPERIN 

Osmnáctá suita (z Třetí knihy Skladeb pro cembalo) 

 

WOLFGANG AMADEUS MOZART

Sonáta pro klavír č. 3 B dur KV 281 

 

JOHANN SEBASTIAN BACH

Preludium a fuga a moll BWV 894 

 

JOHANN SEBASTIAN BACH

Anglická suita č. 4 F dur BWV 809 

 

JOHANN SEBASTIAN BACH

Passacaglia c moll BWV 582 (arr. Eugen d’Albert)

Firkušného festival 2021 ve znamení debutů i návratů

Pražské jaro představuje program 9. ročníku Klavírního festivalu Rudolfa Firkušného, který mezi 30. říjnem a 9. listopadem 2021 nabídne pět koncertů jedinečných klavíristů. „Letošní ročník bude ve znamení debutu i návratů,“ říká ředitel festivalu Roman Bělor. „Je až neuvěřitelné, že koncert Igora Levita bude vůbec prvním vystoupeními tohoto ve světě oslavovaného hudebníka u nás a pro Volodose to bude teprve druhé vystoupení před českým publikem,“ uvádí Bělor. Dále se na festivalu představí legendární portugalská klavíristka Maria João Pires, francouzský klavírista David Fray, reprezentantem domácí scény bude Lukáš Vondráček. Všechny koncerty se uskuteční ve Dvořákově síni pražského Rudolfina, vstupenky jsou již nyní v prodeji prostřednictvím webu www.firkusny.cz.

Čtyři klavíristé na jednom pódiu

Zahajovací koncert 30. října 2021 slibuje výjimečný zážitek – francouzský klavírista David Fray zazářil na Firkušného festivalu již v roce 2017. Tentokrát se ale nepředstaví v klavírním recitálu, na programu budou koncerty Johanna Sebastiana Bacha pro dva, tři a čtyři klávesové nástroje. „Večer přinese jedinečnou příležitost slyšet čtyři koncertní křídla najednou, když vyvrcholí provedením koncertu pro čtyři klavíry a smyčce, který je Bachovou transkripcí slavného Vivaldiho koncertu pro čtvery housle,“ avizuje dramaturg festivalu Josef Třeštík. Hudebními partnery mu budou Jacques Rouvier, Frayův pedagog z pařížské Conservatoire National Supérieur, a Frayovi bývalí spolužáci Audrey Vigoureux a Emmanuel Christien. Doprovodí je smyčcová skupina Symfonického orchestru hl. města Prahy FOK, kterou bude od klavíru řídit sám Fray. „David Fray hraje Bacha jako žádný jiný klavírista. Jsem přesvědčen, že jeho energie i živá muzikalita strhne členy Pražských symfoniků FOK k mimořádnému výkonu,“ dodává Třeštík.

Hudebník 21. století

Koncert 2. listopadu 2021 bude patřit vynikajícímu Igoru Levitovi, jenž patří k nejvýraznějším hudebníkům mezi současnými klavíristy, zároveň je nesmírně zajímavou osobností s přesahy ke společenským tématům a politice. „Svým způsobem nově definuje, jak by mohl vypadat klasický hudebník ve 21. století,“ zamýšlí se dramaturg Josef Třeštík. „Mám radost, že můžeme jako první pořadatel Levita uvést na naši scénu, a to s referenčním programem Beethovenových tří posledních sonát, které k Levitovi neodmyslitelně patří,“ uzavírá Třeštík.

Fenomenální český klavírista

Lukáš Vondráček byl vůbec prvním českým klavíristou, který v roce 2013 vystoupil na první ročníku Festivalu Rudolfa Firkušného. V letošním roce se na festival vrací s hudbou Ludwiga van Beethovena, konkrétně Sonátou pro klavír č. 27 e moll op. 90, Schumannovou Kreislerianou, výběrem ze Sukových Klavírních skladeb op. 7 a Skrjabinovou Fantazií op. 28. Jeho recitál se odehraje 3. listopadu 2021.

Žijící legenda

Portugalská klavíristka Maria João Pires je žijící legendou. Za svou více než sedmdesátiletou kariéru odehrála bezpočet koncertů, natočila přes sto snímků. Ačkoli sama říká, že má k sólovým recitálům poněkud ambivalentní vztah kvůli pocitu osamělosti, posluchače si dokáže rychle podmanit a navázat s nimi dialog meditativních rozměrů. Její pojetí hudby ostatně vyrůstá z hlubokého studia buddhismu. „Ačkoliv má status velké hvězdy, její interpretace nikdy není okázalá, ale spíše introvertní, vždy směřuje k jádru hudby, které dokáže uchopit v krystalicky čisté podobě a zprostředkovat posluchačům, o čemž jsme se mohli přesvědčit při jejím vystoupení na Pražském jaru 2015,“ popisuje Bělor. „Když Pires poslouchám, zažívám vjem velkého duchovního přesahu. Její interpretace Mozartovy hudby a dnes už legendární spolupráce s houslistou Augustinem Dumayem dokonce kdysi změnila můj pohled na daný repertoár. Sama Pires se netají tím, že sólovými recitály spíše šetří, o to větší mám radost, že vystoupí na našem festivalu,“ vyznává se dramaturg Třeštík. Její recitál se uskuteční 6. listopadu 2021.

Vypravěč silných příběhů

Firkušného festival  9. listopadu 2021 uzavře ruský klavírista Arcadi Volodos. Výstižně jej charakterizoval Thomas Frost, dlouholetý producent nahrávek Vladimira Horowitze: „Volodos má vše potřebné k tomu, aby na klavír přenesl své myšlenky – představivost, vášeň, fenomenální techniku. Jeho virtuozita nezná hranic, v kombinaci s jedinečným smyslem pro rytmus, barvy a poezii z něj činí vypravěče silných příběhů a nekonečných světů!“  Recitál otevře Schubertova optimistická a grandiózní Sonáta D dur, která odráží krásu alpské přírody. Z velkého hudebního plátna se pak klavírista přenese do roku 1909, kdy vznikala první kniha dvanácti Preludií Clauda Debussyho. Co preludium, to originální impresionistická malba, ať už jde o slavnou Dívku s vlasy jako len nebo Potopenou katedrálu.

Arcadi Volodos
Photo: Marco Borggreve

Pozdrav Firkušného rodiny

Navzdory válkám, politickým převratům a pandemiím zůstává hudba poslem, který nám přináší uzdravení, naději a nezlomnou víru v dobro a krásu. S velkou radostí a uznáním blahopřejeme festivalu Pražské jaro k dalšímu, již osmému ročníku Klavírního festivalu Rudolfa Firkušného. V roce 1990, u příležitosti udělení čestného doktorátu Filozofické fakulty Univerzity Karlovy, Rudolf Firkušný prohlásil: „Když hraji Beethovenovy pozdní sonáty, vstupuji společně se svými posluchači do mystického světa… Vše, co je pomíjivé, ustoupí; vše, co je trvalé, co je podstatou našeho bytí, se náhle vyjeví a začne pronikat do naší mysli; naplní naše vědomí novým poznáním, naše duše vede novým směrem.“ Na této duchovní cestě přejeme všem festivalovým posluchačům plnohodnotné zážitky.

Rodina Rudolfa Firkušného

Klavírní festival Rudolfa Firkušného v alternativní podobě

Osmý ročník Klavírního festivalu Rudolfa Firkušného, jejž pořádá Pražské jaro, se uskuteční v alternativní podobě. „Aktuálně platná opatření nám na začátku listopadu neumožní realizovat první čtyři festivalové koncerty s diváky přítomnými v sále. Oslovili jsme proto tým produkční společnosti Mimesis, který stál za úspěšnými přímými přenosy letošního Pražského jara, aby tyto skvělé pianisty zprostředkoval skrze online přenosy, které budou moci diváci bezplatně sledovat na webových stránkách www.firkusny.cz,“ uvedl ředitel festivalu Roman Bělor.

Koncerty mezi 1. a 7. listopadem se uskuteční v původně ohlášených termínech. Festival zahájí recitál Francesca Piemontesiho. Z důvodu celosvětové pandemie koronaviru byl americký klavírista Richard Goode nucen zrušit své evropské turné. Do Prahy nebude moci přicestovat ani Igor Levit, který se měl českému publiku představit vůbec poprvé. „Levit patří k nejosobitějším klavíristům současnosti, tento jeho plánovaný český debut právem vzbuzoval velká očekávání. Hledáme proto náhradní termín a věříme, že jej budeme moci brzy domácímu publiku představit,“ upřesňuje Bělor.

Festivalu se ovšem podařilo operativně zajistit účast Julianny Avdějevy, která se pražskojarnímu publiku poprvé představila v roce 2011, bezprostředně po senzačním vítězství na Chopinově soutěži ve Varšavě. „Letos se měla na Pražské jaro vrátit spolu s houslistou Gidonem Kremerem, jenže kvůli pandemii ke koncertu nakonec nedošlo,“ uvádí dramaturg festivalu Josef Třeštík. „Jsem proto velice rád, že 3. listopadu přijede do Prahy a její vystoupení budeme moci nabídnout jako online stream. Avdějeva uvede svůj kmenový repertoár, tedy hudbu Fryderyka Chopina a Sergeje Prokofjeva.“

V aktualizovaném programu se festival rozhodl vsadit i na jméno mladého českého pianisty Marka Kozáka. „Patří k nejtalentovanějším českým klavíristům své generace, pokud jde o volbu repertoáru také k těm nejpřemýšlivějším. Nebojí se uvádět i díla méně hraných skladatelek a skladatelů, jako je Vítězslava Kaprálová nebo Karel Kovařovic. Na streamovaném koncertě mj. uvede pozdní opus 110 Ludwiga van Beethovena, od jehož úmrtí zanedlouho uplyne 250 let, a skladbu Kejklíř Adama Skoumala, která vznikla na objednávku Mezinárodní hudební soutěže Pražského jara, jíž je laureátem,“ říká Třeštík.

Čtveřici listopadových koncertů festivalu uzavře klavíristka Slávka Vernerová, jejíž recitál se přesunul na 7. listopadu, program zůstává zachován.

„S nadějí vyhlížíme k 12. prosinci, kdy by letošní festival měl uzavřít legendární Daniel Barenboim. Moc si přejeme, aby se tak stalo před obecenstvem ve Dvořákově síni Rudolfina,“ říká ředitel festivalu Roman Bělor.

Zasvěceným průvodcem přímých přenosů bude klavírista Ivo Kahánek. Diváci se tak mohou těšit na zajímavé rozhovory s vystupujícími umělci i nahlédnutí za oponu pianistického umění.

Zakoupené vstupenky budou refundovány v plné výši. Podrobné informace obdrží  držitelé vstupenek e-mailem do konce října 2020.

Program jednotlivých koncertů

1. 11. Francesco Piemontesi

Helmut Lachenmann

Pět variací na Schubertovo téma

Franz Schubert

Sonáta G dur D 894

Franz Liszt

Vodotrysky u vily d’Este

Klavírní sonáta h moll S 178

3. 11. Julianna Avdějeva

Fryderyk Chopin

Preludium cis moll op. 45

Scherzo č. 3 cis moll op. 39

Mazurky op. 41

Andante spianato a Velká brilantní polonéza Es dur op. 22

Sergej Prokofjev

Sonáta pro klavír č. 8 B dur op. 84

5. 11.  Marek Kozák

Joseph Haydn

Sonáta č. 62 Es dur Hob XVI:52

Ludwig van Beethoven

Sonáta pro klavír č. 31 As dur op. 110

Fryderyk Chopin

Barkarola Fis dur op. 60

Petr Iljič Čajkovskij/Sergej Rachmaninov:

Ukolébavka op. 16 č. 1

Adam Skoumal

Kejklíř

7. 11.  Slávka Vernerová

Leoš Janáček

Klavírní sonáta 1. X. 1905 „Z ulice“

Antonín Dvořák

Humoresky op. 101/1, 3, 5

Josef Suk

Jaro op. 22a

Robert Schumann

Karneval op. 9

Firkušného festival vyvrcholí recitálem Daniela Barenboima

Osmý ročník Klavírního festivalu Rudolfa Firkušného nabídne mezi 1. listopadem a 12. prosincem pětici výrazných klavírních osobností. „K vrcholům beethovenovských oslav bude nepochybně patřit vůbec první české vystoupení jednoho z nejzajímavějších současných pianistů Igora Levita, v jehož podání zazní poslední tři skladatelovy sonáty, a recitál legendárního Daniela Barenboima, jehož koncert uzavře monumentální variační cyklus na Diabelliho valčík,“ říká ředitel festivalu Roman Bělor. „Zahraniční pianistické hvězdy dále reprezentuje Francesco Piemontesi a Richard Goode. Z českých klavíristů se můžete těšit na Slávku Vernerovou.“ Vstupenky jsou v prodeji on-line prostřednictvím webu firkusny.cz.

Přehlídku 1. listopadu zahájí Francesco Piemontesi, jehož předchází pověst citlivého umělce, který do detailu promýšlí každou frázi. „Dramaturgie letošního ročníku je rozkročená mezi hudbou vídeňských klasiků Mozarta, Schuberta a Beethovena a tvorbou autorů 20. století, jako jsou Debussy, Janáček, Suk. Festival příznačně zahájí Pět variací na téma Franze Schuberta od Helmuta Lachenmannajednoho z nejvýznamnějších německých skladatelů současnosti,“ upřesňuje dramaturg Josef Třeštík.

Slávka Vernerová patří k nejvýraznějším českým klavíristům. Koncertuje po celém světě – recitál odehrála ve slavném sále curyšské Tonhalle, vystoupila za doprovodu Royal Liverpool Orchestra, s velkým úspěchem hostovala na slavném londýnském festivalu BBC Proms – pod taktovkou Jiřího Bělohlávka a za doprovodu BBC Symphony Orchestra. Jako hold svému učiteli prof. Ivanu Moravcovi, který by se v listopadu dožil devadesáti let, pojala Slávka Vernerová program svého recitálu, jenž se uskuteční 3. listopadu. Zařadila na něj díla, která pod vedením jednoho z nejvýznamnějších českých i světových klavíristů nastudovala.

Před české publikum se po patnácti letech vrátí newyorská klavírní legenda Richard Goode, na festivalu vystoupí 5. listopaduSvým koncertem na Pražském jaru v roce 2005 strhl publikum přednesem Beethovenova Druhého klavírního koncertu„Goode, který mj. klavír studoval u Rudolfa Serkina, jej zahrál s obrovským smyslem pro výstavbu jednotlivých ploch i celku, s brilancí a lehkostí, zdobící všechny pasáže a gradující ke stále lepšímu výkonu v mistrně provedeném závěrečném Rondu,“ referovala tehdy v Hudebních rozhledech Hana Jarolímková. Chválou nešetří recenzenti ani dnes, kdy jeho zralost a zkušenost spojují s hloubkou, moudrostí a také přirozeností. A své umění předává i jako pedagog – před dvěma lety na Firkušného festivalu zazářil jeho žák Yekwon Sunwoo.

Vůbec poprvé se českému publiku recitálem 7. listopadu představí klavírista Igor Levit. Americký deník The New York Times jej označuje za „zásadního umělce své generace“. Když v květnu minulého roku za mohutného ohlasu odehrál recitál v newyorské Carnegie Hall, deník uveřejnil recenzi s nadpisem: „Pianista ve dvou hodinách předestřel působivou vizi života“. V témže měsíci Levit vystoupil na pódiu londýnské Wigmore Hall. „Málokdy je v sále při potlesku slyšet burácení jako při fotbalové Lize mistrů. Při včerejším recitálu Levit sklidil ovace plné hlasitých výkřiků obdivu a úžasné ticho nastalo po dohrání Goldbergových variací. Zasloužil si to? Naprosto,“ čteme ve svědectví recenze serveru Arts Desk.

Festival 12. prosince uzavře klavírista a dirigent Daniel Barenboim, jehož lze bez nadsázky označit za žijící legendu klasické hudby. Na festivalu Pražské jaro se poprvé objevil roku 1966 s Anglickým komorním orchestrem – už při prvním hostování se představil jako klavírista a dirigent v jedné osobě. Jeho další návštěva se odehrála roku 1986 s Orchestre de Paris, v jehož čele stál mezi léty 1975 a 1989. V nedávné době se do srdcí českého publika nesmazatelně vepsal, když s Vídeňskými filharmoniky zahájil Pražské jaro 2017 a Smetanův cyklus při této příležitosti uvedl po celé Evropě a v uvádění tohoto cyklu pokračuje i v následujících sezonách.

Pro závěrečný koncert letošního Firkušného festivalu připravil recitál k poctě Ludwiga van Beethovena, vždyť jen několik dní po tomto recitálu si celý svět bude připomínat 250. výročí jeho narození. Večer uzavřou Beethovenovy slavné variace na Diabelliho vlačík. Skladatel a hudební nakladatel Anton Diabelli v roce 1819 zkomponoval třicet dva taktů dlouhý valčík v C dur a poslal jej etablovaným rakouským skladatelům s nadějí, že na něj každý z nich složí jednu variaci. Kolem padesáti z nich přijalo Diabelliho výzvu. Mezi oslovenými byl i Beethoven, který ovšem variací napsal hned třicet tři. Vzniklo tak hodinu trvající dílo vrcholící mohutnou fugou, které tvoří spolu s Bachovými Goldbergovými variacemi vrchol variačního žánru repertoáru klávesových nástrojů.

Ohlédnutí za Firkušného festivalem 2019

Sedmý ročník Klavírního festivalu Rudolfa Firkušného, který se odehrál mezi 17. a 23. listopadem, přinesl vystoupení pětice prvotřídních klavíristů. „Letošní vydařený ročník klavírní přehlídky neměl slabé místo,“ píše Dita Hradecká na serveru Opera Plus.

Hvězda Beatrice Rany mocně zazářila

Vůbec poprvé se českému publiku představila mladá italská klavíristka Beatrice Rana, již časopis Gramophone v lednu tohoto roku zařadil mezi pět klavíristů nové „zlaté éry“. Dle tohoto hodnocení tak stojí po boku Daniila Trifonova či Yuji Wang. „Klavírní festival Rudolfa Firkušného zahájen. Oslavovaná Beatrice Rana zazářila i v Praze,“ konstatuje nadpis recenze serveru Opera Plus. „Domnívám se, že divák velice brzo pochopil, co dělá Beatrici Ranu tak přitažlivou a zároveň originální. Určitě v tom hraje velkou roli fakt, jak umí být jednu chvíli dokonale impulzivní a energická a hned nato neskonale jemná a něžná. Tyto velké emocionální zvraty sice nedává vizuálně nijak najevo (při hře je velice pohybově ekonomická, což jí umožňuje dosáhnout maximálních temp), ale v úhozu jsou slyšet dokonale,“ zamýšlí se autorka výše uvedené recenze, muzikoložka Kateřina Pincová.

„Při pohledu na drobnou, subtilní ženu se skoro nechtělo věřit, že bude hrát takové robustní skladby,“ píše Věra Drápelová na stránkách MF DNES. „Rana však ohromila. V pažích má sílu obra, i při nejnáročnějších pasážích na ní není patrná fyzická námaha, síla jejích rukou přirozeně přechází do kláves. Výsledkem je mocný, ale měkký zvuk, dynamicky neobyčejně bohatý – pianissima byla kouzelná.“

„Slouží ke cti pořadatelů Klavírního festivalu Rudolfa Firkušného, že se jim podařilo tuto významnou pianistku získat pro zahajovací festivalový recitál,“ uvádí recenzent časopisu Harmonie Věroslav Němec. „Program, s nímž přijela Rana do Prahy, působil dojmem, že umělkyně vybírala jen to nejtěžší z nejtěžšího. /…/  Po prvních několika pianissimových taktech Chopinovy Etudy č. 1 As dur bylo jasné, že Beatrice Rana se vůbec nemusí prát. Z jediného prostého důvodu – umí totiž kouzlit. To její pianissimo bylo tišší a měkčí než dech a melodie zpívala nad doprovodnými rozloženými akordy tak jímavě, jako to dovedou snad jen zvonky z pohádky.“

Nadpozemský Hamelin

Kanaďan Marc-André Hamelin se mezi pianisty těší výsadnímu postavení – své programy dokáže skvěle vypointovat a jeho pražský recitál 19. listopadu toho byl důkazem. „Okouzlil kultivovaností projevu a absolutně zvládnutou technikou,“ píše Lucie Maloveská v recenzi serveru Klasika Plus„Hamelinovo pojetí Schubertova křehkého světa postavilo Rudolfinum na nohy,“ uzavírá Maloveská.

Stejného názoru byla i Věra Drápelová v recenzi pro deník MF DNES. „Něco také jímavého, měkkého, odpoutaného od lidského slzavého údolí se v Praze dlouho nedalo slyšet. Jiné slovo než nadzemské se pro popis dojmu ze hry nedá použít. Hamelin jakoby se kláves ani nedotýkal a hudba jakoby mu sama přicházela odněkud shůry.“

„Okouzlené a nadšené festivalové publikum (které bylo Hamelinovým Schubertem tak hypnotizované, že nejenže nekašlalo, ale téměř ani nedýchalo) uspořádalo klavíristovi trojí standing ovation,“  popisuje Věroslav Němec v recenzi časopisu Harmonie„Jeho technika je skutečně omračující. Nemenší obdiv si ale zasloužilo to, jak pianista dokázal oné hutné a zdánlivě beztvaré zvukové hmotě Fejnbergovy třetí sonáty vtisknout pevné kontury, bezpečně a zřetelně formulovat vrcholy a udržet v celé skladbě tah i napětí,“ hodnotí Němec.

Bartošův dokonale promyšlený dialog

Domácí scénu na koncertu 21. listopadu reprezentoval klavírista Jan Bartoš. „V jeho interpretaci se jedinečným způsobem snoubí srdce s rozumem a výsledek posluchače vždy dojme,“ charakterizoval již dříve dirigent Jakub HrůšaV minulém roce Bartoš upoutal dvojalbem s výběrem Beethovenových sonát, jež získalo nejvyšší hodnocení v BBC Music Magazine. Pro svůj recitál zvolil dokonale promyšlený dialog klasických děl klavírní literatury s moderními skvosty.

„Osobnost Jana Bartoše navenek vyzařuje kázeň, koncentraci, klid a jemnost až zenovou. Proto jsem byla zvědavá, jak pojme program, v němž si naložil takové emocionální ‚klády‘,“ uvozuje svou recenzi pro server Opera Plus Dita Hradecká. „Pianista vládne uměním dokonale zpěvného tónu (dělá čest svým učitelům a mentorům Ivanu Moravcovi a Alfredu Brendelovi), dokáže odstínit vrstvy a zpřehlednit tak strukturu a jeho dynamická škála je obdivuhodná.“

„Vzít na svá bedra program, v němž vedle sebe stojí ta nejúspornější hudební vyjádření vedle příběhů skoro až gigantických rozměrů, je od interpreta docela slušný risk. Nejen z hlediska provedení, ale i vnímání publika. Klavírista Jan Bartoš si pro Firkušného klavírní festival takový recitál připravil a znovu stvrdil, že je v něm mnohem víc, než se může zdát,“ píše Dina Šnejdarová ve své recenzi pro časopis Harmonie„Pakliže se v některých tónech Kabeláčových preludií odrazily stíny bolesti, pak v Beethovenově Appassionatě se rozpily. Celá tato schillerovská zápletka převedená do hudby se odvíjela v heroicko-furiózním hávu, Bartoš ji vystavěl s téměř zarputilou agilností jako nedobytný beethovenský hrad. Slyšeli jsme mužná, dovolím si říci chlapská, fortissima, každý tón byl procítěný do morku jeho doznění, dramatický motiv osudového ‚klepání‘ se jevil v sólistově podání takřka přízračně.“

Zařazení Kabeláčových Osmi preludií ocenila také Alena Sojková v recenzi serveru Klasika Plus „Jan Bartoš v nejhlubším soustředění provedl posluchače silnými poryvy i ztišením. Chorální preludium vyznělo vznešeně, ale ne ostře. V dalších pak klavírista, který prokázal, že nezná technické hranice, vyhrál trylky do takřka neslýchané perlivosti, jindy zase rozprostřel před publikem doslova debussyovské obrazy. Vůbec – barevnost, zdůrazněná rafinovanou pedalizací, byla vedle samozřejmé techniky tou určující charakteristikou, která se posluchači drala do uší. Bezpočet významů, které Jan Bartoš dal svou interpretací Kabeláčovým preludiím, byl v závěru korunován až symfonickou velebností.“ Jeho provedení Schumannovy Fantazie C dur op. 17 zhodnotila slovy: „Vášnivý, romanticky rozevlátý (ovšem ta rozevlátost byla pečlivě kontrolována), se smyslem pro detail (opět ty bezkonkurenční trylky) a zabarvení.“

Jazzové zpestření

Milovníci jazzu si 22. listopadu vychutnali cenami ověnčeného klavíristu Aarona Diehla, který se svým triem vystoupil v Divadle ABC. Navzdory mladému věku se v uplynulých patnácti letech nesmazatelně vepsal do povědomí milovníků jazzu. Lákají jej také průniky s klasickou hudbou. S osobitostí sobě vlastní se pouští do objevování nových hudebních světů, často je průkopníkem určujícím trendy. V jeho hudební řeči se přirozeně mísí tradice s moderními pohledy.

Světový Kissin

Sedmý ročník Firkušného festivalu 23. listopadu završil recitál skvělého Jevgenije Kissina, jenž se uskutečnil ve spolupráci s Koncertním jednatelstvím FOK. „Slovo virtuóz čteme v charakteristikách celé řady sólistů. Ovšem Kissin je fenoménem, který překračuje veškerá běžná měřítka. Jeho virtuozita se však neomezuje na soubor technických schopností – Kissin je básníkem klavíru, který cítí silné pouto k Beethovenově hudbě. Svůj recitál tak sestavil výhradně z jeho děl,“ uvedl ředitel festivalu Roman Bělor.

„Zatímco řada současných pianistů s přívlastkem ‚světový‘ vděčí za svou popularitu spíše dobré marketingové strategii, za tím, co na pódiu předvádí Jevgenij Kissin, stojí svízelná, tvrdá práce,“ zdůrazňuje Dita Hradecká ve své recenzi uveřejněné na serveru Opera Plus. „Ani po letech strávených u klaviatury nezanedbává přípravu a na pódiu pak do hry dává vše.“ Recenzentka se ve svém textu podělila o zajímavé postřehy. „Pianista Lukáš Klánský, který seděl vedle mě, nazval Kissinův projev ‚zdravým hraním‘. Je to výstižné: vlastně stačí napsat, že každá nota byla ve správný čas na svém místě. Vše bylo čistě, stylově zahrané. Pozorovat tohoto drobného muže s chlapeckou vizáží, který při klanění rozdával šťastné úsměvy, je čistá radost. Jeho hra je učebnicí správného zacházení s tělem. Je tam ‚velká‘ technika, kdy akordy, těžké jako pytle s pískem, vznikají až v nohou, je tam samozřejmě i drobná prstová technika, v níž se ukazuje neuvěřitelná elasticita Kissinových prstů a dlaní.
‚Zdravé‘ je toto hraní také tím, že nehledá zvláštnosti, originalitu, překvapení tam, kde v partituře nejsou.“ 
Svou recenzi uzavírá slovy: „Po pauze se Kissin vrátil s ještě větší náloží energie a sopka konečně vybuchla.“